Během celosvětové pandemie Covid-19 se výrazně rozšířila možnost práce z domova nebo také homeoffice. Někteří zaměstnanci se již de facto nevrátili do kanceláře, zatímco jiní se tam objevují pouze příležitostně. I když je práce z domova pro zaměstnance často vnímána jako výhoda, pro personalisty může být vytváření nových postupů v některých situacích první výzvou. Jaké jsou tedy povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance v této nové realitě? A co dělat, pokud dojde v domácnosti zaměstnance k úrazu?
Práci z domova upravuje § 317 zákoníku práce a definuje ji tak, že se jedná o pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době. Charakteristickým rysem takového způsobu zaměstnání je využívání moderních informačních a komunikačních technologií.
Zákoník práce sice nově stanovuje, že výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody, nicméně již dále neupravuje, co má být součástí této dohody a ani její podstatné náležitosti. Zákoník práce dále nemá speciální variantu pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) pro práci na dálku. Protože ale zaměstnavatelovi vůči zaměstnanci v oblasti BOZP vyplývá řada povinností, které se přechodem na práci na dálku nijak neomezují, je nutné BOZP vyřešit i pro tyto případy, a to za účelem vyřešení případných absurdních situací.
Zaměstnavatel má v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) řadu závazků stanovených zákonem. Tyto závazky zahrnují například:
- identifikaci rizik,
- kategorizaci prací,
- poskytování ochranných prostředků,
- implementaci požární ochrany,
- poskytování školení v oblasti BOZP.
Nicméně první bod nás přivádí spíše k úsměvu. Jak si vlastně představit identifikaci rizik ve vlastním domě? Máme čekat, že zaměstnavatel nás navštíví v kuchyni nebo ložnici? Budeme vyplňovat dotazníky ohledně pohodlí naší židle? A co dělat, když pracujeme v homeoffice nejen doma, ale třeba i v lese, na pláži nebo v kavárně?
Právě z tohoto důvodu je důležité uzavřít dohodu o práci na dálku, která bude stanovovat povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele při práci na dálku. Mezi náležitosti, které by bylo vhodné zahrnout do dohody jednoznačně patří místo výkonu práce na dálku.
Zaměstnavatel je povinen provést důkladné vyšetření. Vzniká otázka, zda může takové šetření probíhat na základě fotografií nebo videonahrávky, nebo zda je nezbytné navštívit domov zaměstnance. Připustíme-li možnost návštěvy, znamená to dobrovolné umožnění zaměstnavateli vstoupit do vlastního bytu, což nemusí být pro všechny zaměstnance příjemné. Nicméně si nelze vynutit takový vstup.
Další otázkou je, jak prokázat událost, u níž pravděpodobně nebyli žádní svědci. Zaměstnavatel navíc nemá mnoho možností ověřit, zda se úraz stal během pracovní doby a souvisí s výkonem práce, i kdyby byl vpuštěn do bytu zaměstnance. Nelze efektivně prokázat, že pád ze židle byl spojen s prohlížením knih ve vyšších polohách knihovny, a ne s manipulací se záclonami nebo že elektrický úraz byl způsoben zapojováním počítače do zásuvky, nikoliv vadným kuchyňským spotřebičem.
Pracovníci na homeoffice, kteří chtějí uplatnit nároky vyplývající z pracovního úrazu, by měli mít možnost dokázat, že pracovní domácí prostředí bylo schváleno zaměstnavatelem nebo bylo sjednáno vzájemnou dohodou (na rozdíl od některých mýtů, není možné nařídit práci na homeoffice). Dále by měli shromáždit co nejvíce důkazů, které podporují tvrzení, že k úrazu došlo v souvislosti s pracovním výkonem. Svědectví jiného člena rodiny, fotografie místa úrazu a podobně mohou být užitečné.
Stejně jako v případě běžně hodnocených úrazů na pracovišti, i zde platí, že nárok na odškodnění může být ztracen, pokud zaměstnanec, odejde nakoupit nebo do restaurace.
Zaměstnavatel je odpovědný za poskytování náhrady zaměstnanci, stejně jako v případě pracovních úrazů, k nimž došlo na tradičním pracovišti. Tato náhrada zahrnuje:
- Věcnou škodu – například poplatky, které zaměstnanec musel uhradit za lékařský posudek.
- Účelně vynaložené náklady spojené s léčením – zahrnující léky a zdravotní pomůcky, které nejsou hrazeny pojišťovnou.
- Ztrátu na výdělku – pravidelnou platbu, která kompenzuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po diagnostikování nemoci z povolání nebo pracovního úrazu. Náhrada je poskytována zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dosáhl věku 65 let, nebo do data přiznání starobního důchodu.
- Bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění.
